Julie a Romeo

Devítka

1:Z lEásky trochu blázen RC#momeo zpívá
sEerenádu ulice a kC#maždej se dAívá,
jHak ze stínu pod lampou jAeho slHova letí k nEí,
co ty, co jAá, co s náma dvěmHa bude dál.
2:Julie když ho vidí, u srdce ji pálí,
jak pod oknem stojí a zpívá a cizí tóny z dáli zní,
jak stovky stejných jako on, jako oni, jako my
svých hvězd se ptaj': co víc ti, lásko, můžu dát?
R:JulEieH, kostky už dC#mávno hodil čAas,
ale já vEímH, že stejný sC#mrdce bije v nAás,
a z uší sEe mi vytrácAí C#mta píseň z fAilmu,
kdF#my, sakra, budeš schopná říct: ten čAas byl trochu zlC#mej, HJulEie?
3:Půjdeš se mnou zpátky, tímhle směrem stál kříž,
ty cesty byly sprostý a zlý, jenom ten svět byl týž,
pro tebe sním ten svůj sen, sen padlých andělů,
jak mě můžeš brát jako jeden ze svejch údělů?
4:Spoustu toho neumím, třeba mluvit jako v TV
a psát písničky o lásce, jaká je - to stejně nikdo neví,
ale vše, co můžu, chci ti dát, polibek přes mříž veršů svých,
až jednou zavoláš, skončím s tím vandrem po štacích.
R:Julie, dávno jsi jiná než ten film,
žádný hvězdy nad hlavou a láska za hrob, o níž sním,
však místo pro nás musí být aspoň v tom filmu,
snad ho zase jednou budem hrát a z lásky slzy krást, Julie.
5:=1.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:59:09.827+00:00
Výsledky hledání: